![]() |
|
|
|
Python molurus bivittatus - Liasis mackloti mackloti
krajta tmavá, python molurus bivittatus
Krajta tmavá Python molurus bivittatus (Burmese python) Říše - Animalia - živočichové » kmen - Chordata - strunatci » podkmen - vertebrata - obratlovci » třída - Reptilia – plazy » řád - Squamata – šupinatí » podřád - Serpentes - hadi » čeleď - Boidae – hroznýšovití » podčeleď - Pythoninae » rod – Python Rozšíření: Malajsie, Indonesie, Thajsko, Barma, Laos, Vietnam, jižní Čína
Nyní i jako invazivní druh v USA, kam je vypouštějí do přírody chovatelé, kteří si je neuváženě pořídili jako mláďata a postupně jim přerostly přes hlavu. V Národním parku Everglades na Floridě mají krajty tmavé ideální prostředí. Úspěšně tam žijí a množí se už přes 20 let a bylo jich napočítáno již mezi dvěma a třemi sty. Staly se spolu s krokodýli hlavními predátory. Krajta tmavá dorůstá 6 i více metrů a po krajtě mřížkované a anakondě velké je třetím největším hadem světa. Tento druh lze snadno určit podle kaštanového až světle hnědého zbarvení a na sebe navazujících velkých většinou nepravidelných skvrn, přetože mohou být někdy méně zřetelné. Břicho je světlé, krémově bílé až nažloutlé tvořeno širokýma břišníma šupinama. Na hlavě má tmavou kresbu ve tvaru šípu a od oka ke koutku tlamy se táhne klínovita skvrna, která lehce rozbíjí jinak čistou linii hlavy. Oči jsou poměrně malé a mají vertikální zorničku., což je typické pro převážně noční druhy. Pokud je dostatek světla zornička se zúží, aby ochránila sítnici. Má nápadnou řadu tepločivných jamek, které umožňují hadovi přesně lokalizovat kořist i v úplné tmě a rozlišit teplotní rozdíl menší než 0,2 °C. Po stranách kloaky má dva nápadné drápky - pozůstatky pánevního pletence. Krajtu tmavou najdeme v otevřené krajině, na polích, plantážích a deštném pralese.
V chovech se poslední dobou často objevuje albinotická forma. Její zbarvení je velmi světle žluté až krémově bílé s tmavě žlutými až oranžovými skvrnami. Typická kresba hlavy zůstává stejná. Oči jsou tmavě červené až hnědočervené. Břicho je téměř bílé. Jedná se mírný druh ale vzhledem ke své velikosti a obrovské síle se jedná o potencionálně nebezpečného hada, který může v dospělosti snadno usmrtit i člověka, proto při manipulaci musíme dbát na bezpečnost. V mládí a pubertě bývá nervózní, dospělí jedinci zvyklí na kontakt s člověkem a na manipulaci jsou již mnohem klidnější. 3 poddruhy: python molurus molurus, python molurus pimbura a python molurus bivittatus Nominotypický Python molurus molurus (4 - 5 metrů)- Nepál, Indie, Pákistán a Srí Lanka Python molurus pimbura (do 3,5 metru) - Srí Lanka Python molurus bivittatus (4 - 6 metrů) - Malajsie, Indonesie, Barma, Laos, největší jedinec měřil téměř 8 metrů Krajtu tmavou - Python molurus bivittatus - poznáme od ostatních dvou poddruhů podle šupin pod okem. Mezi okem a labiálními šupinami lemujícími tlamku se nacházejí ještě šupiny subokulární. U poddruhů molurus molurus a molurus pimbura tyto subokulární šupiny zcela chybí, a velké labiální šupiny dosahují až k oku. Potrava: na potravu není nikterak náročná ani vybíravá - hlodavci, ptáci, králíci, u velkých jedinců již i selata, v blízkosti obydlí si pochutná i na domácích zvířatech Terárium: Minimální rozměr terária je 2 x 1 x 1 m, lépe však větší, u jedinců přesahující délkou 5 metrů alespoň 3 x 1,5 x 1,5 m. Denní teploty v teráriu udržujeme mezi 25 – 30 °C s možností lokálního vyhřátí, noční teplota by neměla klesnout pod 23 °C. Vyhovující vlhkost je mezi 50 - 70%, v době svlékání zvýšíme až k 80%. Terárium vytápíme žárovkou a topným kamenem, kabelem nebo deskou. Jako podklad bych doporučila cypřišovou kúru, která výborně drží vlhkost a neplesnivý nebo rašelinu, lignocel se nedoporučuje z důvodu ucpaní střev při náhodném sežrání spolu s kořistí. V teráriu nesmí chybět dostatečně velká nádrž s vodou do které se může celá stočit, neboť se velmi rády koupou. Můžeme přidat i větev ke šplhání ale je třeba dbát na váhu zvířete a vybrat větev dostatečné tloušťky, kterou je nejlepší pevně přišroubovat. Odchov: Krajta tmavá dospívá zhruba ve 3 letech. K páření dochází sezónně - od listopadu do března, zhruba po 2 až 3 měsících samice naklade až 60 vajec, které obtočí svým tělem a zahřívá záškuby připomínajícími škytání. Při nedostatečných podmínkách v teráriu musíme vejce odebrat a inkubovat v inkubatoru při teplotě 28 - 32°C a při vysoké vzdušné vlhkosti. Zhruba po 55 až 65 dnech se líhnout mláďata, již po vylíhnutí měří 60 - 80 cm a přijímají jako potravu myši a jednodenní kuřata. V terarijních chovech je dnes již k dispozici různé barevné mutace, asi nejoblíbenější a nejrozšířenější jsou mutace albino, labyrinth, albino labyrinth, granit, albino granit, green, albino green, calico apod.
Každá varianta s odlišným zbarvením nebo kresbou je v terarijních chovem vysoce ceněna.
Mezi mé chovance patří 0,1 Python molurus bivittatus albino, NZ duben 2007
FOTO: lebka krajty tmavé, albino, klasické zbarvení, albino labyrinth, labyrinth, granit, green a albino green |